Kolem potravin a jejich kvality se vede široká diskuze, ve které se objevují rozdílné názory nejen v laické, ale i v odborné rovině. Nejvíce diskuzí se vede o škodlivosti či neškodlivosti jídla. Často slýcháváme o vysokém obsahu dusíku či zbytků látek z postřiků v rostlinných produktech, často slyšíme zprávy o zbytcích antibiotik, které obsahuje kuřecí či vepřové maso. Mezi další informace patří ty, které hovoří o dovozech kuřecího či hovězího masa z jižní Ameriky, kde jsou hospodářská zvířata krmena geneticky modifikovanými krmivy, na něž jsou rozporuplné názory. Čeští zemědělci se ohánějí tím, že západní Evropa, odkud k nám proudí jejich vysoce dotované potraviny, používá chemických hnojiv daleko více, než v Česku. V diskuzích se objevují i názory, že rozdíl mezi normálním a ekologickým zemědělcem je takový, že ten ekologický farmář práškuje v noci.
Vývoj potravin, jejich kvality a ceny je ovlivněn mnoha kritérii. Cílem toho webu není dopodrobna informovat o všech aspektech tohoto vývoje. V produkci potravin platí zvláštní paradox, kdy s růstem počtu obyvatelstva na planetě se snižují ceny potravin. Z celosvětového hlediska ceny potravinových komodit v roce 2000 klesly zhruba na 30% cen, za které je bylo možno nakoupit v roce 1957. Umožnily to nové odrůdy plodin, jejich vyšší hektarové výnosy, vyšší užitkovost zvířat apod. Přitom se hledají i další cesty v potravinářském průmyslu. Zdokonaluje se technologie výroby potravin, která jednak řeší obohacování některých potravin esenciálními faktory, jednak přispívá k vyššímu využití suroviny. Na straně druhé však v souvislosti s honbou za co největším ziskem dochází i k šizení potravin a užívání náhražek, které se dříve užívaly v obdobích neúrody a válek.
V Česku platily až do počátku 90. let potravinářské normy, které však byly zrušeny. Ne, že by se předtím vždy dodržovaly, ovšem pokud ano, pak výrobek se specifickým názvem (např. Selský salám) měl stejné složení všude v republice. I v případě, kdy normy nebyly striktně dodržovány, nebylo možné výrobky podstatným způsobem falšovat. Např. do párku se přidalo méně hodnotné maso, než stanovila norma, ovšem přidávání mouky bylo prakticky zakázáno. Po roce 1993 bohužel začalo docházet k situaci, kdy kdokoliv mohl začít pod jakýmkoliv názvem a vnějším pozlátkem prodávat cokoli. Kvalita mnoha výrobků šla tak rapidně dolů a běžný spotřebitel to zprvu ani nepostřehl. Až postupně se začaly objevovat informace o tom, že je třeba sledovat složení výrobků, protože jejich obsah neodpovídá tomu, za co se tyto výrobky vydávají. Problémem však je, že spotřebitel nechodí nakupovat, aby tam strávil svůj čas čtením složení, problémem je i to, že složení je mnohdy psáno tak malými písmeny, že by obchodní domy měly dávat do regálů lupy. Dalším problémem je to, že složení takových výrobků, jako je chléb, pečivo či pultově prodávané masné výrobky, saláty, sýry apod. není k dispozici takovým způsobem, aby zákazník nemusel obtěžovat prodavače a zdržovat ostatní zákazníky ve frontě, když si chce toto složení přečíst. Spotřebitel tak kupuje falšované výrobky, u nichž hraje rozhodující roli to, co je napsáno na obalu, ne skutečné složení a výživová hodnota.
Vodítkem v kvalitě či nekvalitě potravin bývá cena výrobků, ale ani ta není zárukou, že výrobek obsahuje jen takové suroviny, které by zákazník očekával podle názvu. Zákazník je tak dán na pospas všeřešícího trhu, který v tomto českém prostředí řeší zejména zájmy nadnárodních obchodních řetězců. Je zřejmé, že existují zákazníci, které kvalita nezajímá a dívají se jen na cenu. Existují však stále zákazníci, zejména ti dříve narození, kteří byli zvyklí na to, že výrobek má být tím, čím se nazývá, a nemají čas ani silný zrak na to, aby si četli miniaturní složení na obalech, kterému stejně mnohdy ani nerozumí. Tento stav je také výhodný také pro český stát, protože díky výrobě těchto náhražkových potravin nedochází k nárůstu jejich cen, tudíž nezvyšuje se hodnota spotřebního koše a vládní garnitury nemusí přistupovat k navyšování životního minima a valorizaci důchodů. Dochází tak k začarovanému kruhu, kdy důchodcům a sociálně slabým vlastně nezbývává nic jiného, než si nekvalitní náhražkové potraviny kupovat a přispívat tak k jejich výrobě. To, co bylo dříve standardem, se dnes prakticky stává luxusem. Je ovšem též pravdou, že nekvalitní jídlo si kupují i mnozí dobře situovaní občané, kteří momentálně splácí nové auto, dovolenou, či vánoční dárky, a někde se přece ušetřit musí.....
Současný stav v potravinářské kvalitě se dá charakterizovat rozporně. Na jedné straně dochází ke zlepšování některých ukazatelů kvality výrobků, jako je např. kvalita hygieny, na straně druhé dochází ke stále většímu užívání náhražek. To, že tyto náhražky jsou do výrobků vpravovány, ještě neznamená, že by se nesměly vyrábět. Pokud splňují zdravotní a hygienické předpisy, tak proč ne! Ale v žádném případě by se produkty z nich vyrobené neměly jmenovat stejně, jako originál. Státní orgány již některé dílčí kroky podnikly, když stanovily, jaké minimální podmínky má mít např. výrobek, který má být označen jako špekáček, či výrobek, který má být označen jako sýr. Další výrobky, které mají svůj specifický název, by se měly vyrábět podle tradiční receptury a pokud tam někdo dává náhražky, pak by se tyto výrobky neměly pod označením originálu prodávat. Zkrátka je nutné, aby v potravinářském průmyslu zvítězila pravda nad lží a klamem. Českému spotřebiteli nepomůže bohužel ani Evropská Unie, která na jedné straně diktuje spousty nesmyslných předpisů, zakazuje např. název "pomazánkové máslo" apod. ale na straně druhé je jí jedno, že v EU platí dvojí standardy pro prodej potravin - jedny (ty lepší) pro spotřebitele ze starých zemí EU, druhé (ty horší) pro spotřebitele z východních zemí EU. Největším paradoxem je ale to, že české, respektive evropské předpisy mají daleko tvrdší podmínky na složení a obsah takzvaných nutričních hodnot pro psy a kočky než pro lidi.....
V červnu 2011 se objevila zpráva, že jistý japonský vědec vyrábí (zatím experimentálně) jídlo z lidské stolice. Lze si dokázat, jak by na toto zareagovali čeští výrobci a dovozci. To by zřejmě byly obchody plné klobás a párků, vyráběné z tohoto produktu, vždyť při neexistenci standardů jsme zemí neomezených možností, kde jde možné do potravinářských výrobků dávat téměř vše, přičemž se může používat název, který je charakteristický pro jiné výrobky. Např. párky a klobásy byly za Rakouska-Uherska, za První republiky i za bolševika výrobkem, který se dělal z masa. Dokonce na to existovaly zákony. Dnes je falšování potravin, které se v českých zemích trestalo již od středověku, státem oficiálně zlegalizováno.
Zdroje a doporučené odkazy:
- Kvalita potravin je u nás příšerná
- České potraviny? Samá náhražka I.
- České potraviny? Samá náhražka II.
- Laciné jídlo nebo levné žrádlo
- Kvalitní potraviny musejí zájemci v Česku vyhledávat
- Jak značky maskují zvyšování cen aneb skrytá inflace
- Nenechte se napálit - nekupujte náhražky
- V zájmu spotřebitelů? To ne…
- Podvody s potravinami: Na nákup s tahákem z Blesku
- 10 nejhorších potravin z nabídky českých supermarketů
- Kvalita potravin je u nás příšerná
- Největší podvody s potravinami!
- Řetězce soutěží o nižší ceny na úkor jakosti nabízeného zboží
- Nenechte se napálit náhražkami v potravinách
- Mražená zelenina může mít víc vitaminů než čerstvá
- Superjídlo nebo marketing? Pravda o potravinách, bez kterých prý nelze být
- 10 nejhorších potravin na českém trhu
- U potravin rozhoduje cena. Lidé na sobě šetří
- Bůh ochraňuj českého spotřebitele! Ministr Fuchsa zavádí nekvalitní potraviny
- Ivan Fuchsa: Snížím normy na kvalitu potravin
- Kumulace škodlivin v potravním řetězci
- Na co si dát pozor při nákupu potravin a jak je reklamovat?
- Konzumace nekvalitních potravin má za následek nadváhu
- Řetězce ovlivňují, co lidé jedí. Měl by to dělat i stát
- Margarín nebo máslo, cukr nebo sladidlo... Kdo se v tom má vyznat
- Potravinové náhražky: Nenechte se klamat
- Klamání spotřebitele, podvody při prodeji potravinářských produktů
- Test DNES - Náhražky v potravinách
- Vysvělení, proč máme u nás nekvalitní levné potraviny
- Do postkomunistických zemí se dovážejí horší potraviny než na Západ
- Východ Evropy může dostat horší potraviny, řekl Brusel
- Podpora „českých“ potravin. Jsou kvůli EU na dně a oblbují nás
- Jak chutná dno. Testovali jsme levné potraviny z Česka a Německa
- Drahé české potraviny jsou méně kvalitní než německé. Máme pro vás další detaily
- Smutný obrázek českého potravinářství
- Japonský vědec vyrábí jídlo z lidské stolice
- Dostala jsem nesmírnou zlost
- Proč jsou dnešní potraviny horší než dřív
- Po jakých potravinách se nám stýská
- Šokující odhalení, co opravdu jíme!
- 10 důvodů proč potraviny nezajišťují plnou výživnou hodnotu
- Útok na žaludek. Je Čechům jedno, že jedí odpad?
- Expertka na potraviny on-line: Obchodníci nemusí uvádět složení nebalených výrobků
- Pád železné opony ničí českou kuchyni. Na oblibě získávají levná a rychlá jídla
- Jak jíst v krizi a neztlousnout?
- Proč jíme odpad a je nám to jedno?
- Srovnání s Německem: Česko je evropský potravinářský koš!
- Měsíc jedl jen psí žrádlo: zhubl a je zdravější
- Pápání pro zvířátka a žrádlo pro lidi
- Onkolog: Jíme potraviny špatné i pro dobytek
- Nechcete vědět jak k vám vozí supermarkety jídlo?
- Potravinářský průmysl nás všechny šidí
- Z instalatéra se vyklubal řezník. Jíme jídlo z Polska
- České jídlo je horší i dražší než německé
- Příspěvek výzkumné sféry k problematice falšování potravin
- Light potraviny svádějí k větší konzumaci
- Loga na potravinách: Průvodce zmateného spotřebitele
- Děláme dobře, když se cpeme umělými vitamíny?
- Deset nejčastějších jedů, které jíme v potravinách
- Domácí potraviny frčí, jíst je chce polovina Čechů. Hlavně ti vzdělaní a starší
- Potraviny dělí střední Evropu. Porovnejte, kudy kvůli jídlu vede železná opona
- Kvalitnější potraviny putují do zahraničí, Češi jedí "maso bez masa"
- 6 velkých omylů aneb V pasti rádoby zdravých potravin
- Víno s vodou a párky z kostí. To nakupujete v obchodech
- Obchody prodávají uzeniny z kostí či pančované víno, zjistila inspekce
- Chybí i dobrý chléb. Co si myslíte vy, vážení čtenáři?
- Už víme, že jíme blafy. Tak proč je z chleba molitan?
- Nejhorší jídla, po kterých nakynete!
- Jídlo v ČR? Kupujeme drahou chemii!
- Prošlé jídlo se prodává běžně
- Konec švindlů s jídlem. Česká kvalita nesmí být trik
- Pětina dovážených potravin nevyhověla kontrolám
- Levné jako před lety, zato špatné. Proč se jídlo šidí
- Výrobci mají nové finty, jak vám vnutit šmejd. Už šidí kotlety i sýry
- Nekvalitní potraviny: Mohou opravdu poškodit zdraví?
- Zpráva o skutečné ceně laciných potravin
- Polská vaječná moučka plná bakterií i za hranicemi!
- Peklo na talíři: Zavádějící obaly potravin (video)
- Nejlevnější nákup: stojí nám to za to?
- Potraviny na pranýři - nejakostní, falšované a nebezpečné potraviny
- Ve falšování potravin se objevují stále nové a nové triky
- Jak dlouho budeme čekat, až potraviny začnou zabíjet jako metanol?
- Omyly ve stravování - nevyhovující potraviny
- Názvy potravin balamutí domácí výrobou, babičkou a tradicí
- Falšovat se mohou až tisíce tun potravin, je to obrovský byznys, tvrdí šéf SZPI
- Obchodní triky a falešné slevy. Co vás pálí v českých obchodech?
- Žalář za šizení jídla bohužel není, říká šéf potravinových inspektorů
- České jídlo: z 'pětikilového' pytle nešla použít ani jedna brambora
- Poznáte skutečné máslo, kávu nebo šlehačku? Obchody někdy náhražky vydávají za originály
- Potraviny zdražují, jejich výroba je přitom levnější! Takhle se na nás pakují obchody!
- Dohoda, která může vést ke snížení kvality potravin
- Jídlo v akci? Často jen trik s menší hmotností
- Peklo na talíři: Tradiční české potraviny (video)
- Amarouny existují! Molekulární gastronomie je dovede vyrobit
- Polovina českých domácností vaří z polotovarů
- A dost! Rostlinné tuky plné zabijáků (video)